V letošním roce jsme pokračovali v loni započaté modernizaci sportovního areálu. Hlavním cílem letos byla instalace umělého osvětlení. Potřebnost osvětlení se ukazuje již několik let během jarních a podzimních utkání, která mnohy končí za šera. Navíc nárůst žákovské základny, ale také příchod nového ligového družstva zvýšily časové požadavky na využití hřiště. Touto myšlenkou jsme se již v minulosti zabývali, ale na její realizaci došlo až nyní.
Během první březnové soboty byly provedeny přípravé výkopové a betonářské práce, při kterých byly do země uloženy patky sloupů a také kabeláž.
Druhým dílem bylo vztyčení samotných sloupů, zavěšení záchytných sítí a reklamních ploch mezi hřiště.
Třetím krokem pak byla údržba přístřešku u klubovny, který dostal nové palubkové opláštění, aby posezení v něm bylo komfortnější. Zároveň proběhla drobná výzdoba za použití získaných trofejí z nejrůznějších nohejbalových soutěží a turnajů, které se zatím krčily ve vitrinách klubovny.
Poslední brigáda se věnovala údržbě samotné hrací plochy. Každoroční úklid kamenů, rovnání plochy, dohazování nové antuky, válcování, vyměření hřišť a ostřihání stromů a keřů.
Nyní již nic nebrání tomu, abychom mohli na hřištích zahájit poslední fázi předsezónní přípravy.
Posledním krokem bude instalace samotných těles osvětlení, která ovšem vyžaduje stavební povolení, na jehož nabytí účinnosti ještě čekáme. Jakmile se tak stane, můžeme dokončit tento roky plánovaný krok a díky osvětlení trénovat i ve večerních hodinách, případně uspořádat i noční turnaje či jiné akce.
V roce 2024 měl oddíl 30 dospělých členů, 11 členů ve věku 8-16 a dalších 5-10 se během roku vystřídalo na tréninkách, ale bohužel u nás nezůstali.
Rok 2024 byl plný změn k lepšímu a to jak po sportovní, ale i mimosportovní stránce.
Ty nejzásadnější změny se začaly rodit už na začátku března, tedy skoro dva měsíce před začátkem sezóny. Během šesti sobot jsme provedli rekonstrukci nohejbalových kurtů, které až na drobné úpravy a údržby sloužily v nezměněné podobě přes 30 let.
Nové podoby se dočkalo oplocení kolem kurtů, dělící síť mezi kurty a také okolí klubovny. V rámci rekonstrukce oplocení bylo odstraněno staré, nevzhledné a místy i nebezpečné, rezavé pletivo, pečlivě obroušeny všechny sloupy, které posléze dostaly čtyřnásobný nátěr. Již v tuto chvíli začínalo hřiště vypadat velmi pěkně. Dále byly na sloupy přivařeny kotvící prvky pro upevnění záchytných sítí, které nahradily pletivo. To vše zabralo celé 4 dny. Zavěšení sítí, kterému předcházelo ostřihání a ořezání starých a suchých větví a keřů, už bylo jen třešničkou na pomyslném dortu. Areál se tím proměnil ze skanzenu roku 1990 na moderní sportoviště.
V rámci rekonstrukce také proběhla betonáž opěrné zdi areálu, tvořící hranici pozemku se sousedícím. Na této zdi se také výrazně podepsal čas a každým rokem se víc a víc bortila. Následně byly na tuto podezdívku nainstalovány lavice tvořící střídačky k jednomu hřišti. Na druhé hřiště byly jako střídačky umístěny nové lavice.
Drobných úprav, oprav a nátěru se dočkala také naše klubovna. Pod přilehlou pergolu zamířily další nové lavice a stoly, které nahradily staré, nevzhledné a poničené židle a stoly. Na podlahu jsme natáhli koberec z umělé trávy, který vylepšil vzhled, zjednodušil údržbu a jeho červená barva zapadla vedle antuky.
Nakonec došlo i na samotnou hrací plochu, kterou jsme vyčistili od kamenů a škváry, srovnali do roviny, naistalovali jsme drenážní trubky a dodali novou antuku, kterou jsme ještě zarovnali válcem.
Kolik nás stálo to, abychom mohli běhat za míčem v tak pěkném areálu?
Na rekonstrukci hřiště byl nakoupen materiál za cca 150tis. Částku se nám z větší části podařilo pokrýt ze sponzorských darů, významně se podílel také sokol a úřad MČ Řeporyje. Nové stoly a lavice byly vyrobeny z materiálu v hodnotě cca 60 tis., které jako dar věnovaly místní firmy. Nakonec je potřeba započítat čas všech dobrovolníků, kteří na hřišti strávili 6 sobot, přičemž každý týden to bylo 15-20 lidí. Jednoduchým výpočtem 6 sobot, po 8 hodinách, 15-20 lidí je 720 – 960 hodin, dejme tomu 100 Kč / hod, lze dojít k tomu, že celková částka se pohybuje kolem 100tis. Dohromady tedy akce za více než 300tis. Nestálo to málo, byla to dřina, ale výsledek stojí za to.
Chtěl bych zde poděkovat všem, kteří se na rekonstrukci a chodu oddílu podíleli finančně:
Konkrétně MČ Praha - Řeporyje, Sokol Řeporyje,
firmy:
Stavsport s.r.o. a Precol s.r.o. – výstavba sportovišť
Šimakotrans – vnitrostátní a mezinárodní autodoprava
Nerezkonstrukt - Zakázková výroba nerezových, lakovaných a ocelových konstrukcí
Jaroslav Karban – Prodej hoblovaného dřeva a řeziva
Lukáš Stančík – Hospůdka Game-bar Řeporyje
Alžběta Buchtíková – fotovoltaické systémy
Ing. Vojtěch Bartovský – opravy autoservisní techniky
Ing. Adam Koklar – finanční poradenství
Děkujeme.
Když už jsme začali tak pěkně opravovat a upravovat, tak hodláme pokračovat i v příštím roce. V plánu je instalace osvětlení, úprava klubovny a dle dohody se sousedícími částmi areálu dojde třeba ještě k nějakým dalším vylepšením.
Tolik tedy k té nesportovní části. V té sportovní se možná budu trochu opakovat, ale jako každý rok jsme přihlásili do soutěží 3 mužská družstva a jedno družstvo starších a mladších žáků.
Tým A tradičně nastupoval v Krajském přeboru a na rozdíl od předchozího nepovedeného ročníku jsme dokázali vybojovat umístění na pomyslném stupni vítězů, na bronzové příčce.
Tým B si ve své skupině 2. třídy Krajské soutěže počínal výborně a umístil se na 1. místě. Nutno říci, že se jednalo o naprosto suverénní vítězství, když za celý rok ztratili pouze 4 body při bilanci 10 vítězství a 4 remízy. Za celý rok tedy nenašli přemožitele a zaslouženě postoupili.
Téměř unikátní kousek se málem podařil C týmu, který byl jeden zápas od stoprocentní úspěšnosti, ale v posledním kole 5. třídy přeci jen zaváhal, když těsně prohrál na půdě třetího. Nicméně tento výsledek již nemohl nic změnit na vítězství ve skupině a postupu.
Naši starší i mladší žáci se během roku účastnili turnajů pražského přeboru a také poctivě sbírali dílčí vítězství a body do konečné tabulky, kde se nakonec umístili na 3. místě. Zúčastnili jsme se také MČR v jednotlivcích starších žáků, kde jsme obsadili 5-8 místo, a MČR dvojic mladších žáků, kde jsme měli dokonce dvě sestavy, z nichž jedna vypadla ve čtvrtfinále, druhá bohužel již po základní skupině. Je vidět, že ve výchově mladých nadějí, které snad jednou převezmou pomyslnou štafetu, se nám momentálně celkem daří, ale samozřejmě nechceme usnout na vavřínech.
Kromě dlouhodobých soutěží jsme uspořádali dvě jednodenní akce. Na přelomu dubna a května 28. ročník jarního turnaje trojic, kterého se zúčastnilo 21 trojic z Prahy, severních Čech, Plzně a dalších míst republiky. Všichni si za krásného počasí užili nohejbalový den a ti nejlepší si odvezli věcné ceny.
Na konci roku proběhl tradičně losovaný turnaj pro domácí a zvané hráče. V tomto turnaji více než o prestiž jde o zábavu, chuť pobavit se nohejbalem, setkat se s hráči a kamarády. Ačkoliv výsledek není až tak podstatný, i tentokrát pro nejlépe umístěné byly připraveny zajímavé ceny.
Pak už jsme začali halovou přípravu na další ročník, ve kterém nastanou další velké změny. Již zmíněné úpravy areálu, ale také jedna zásadní sportovního charakteru. Náš oddíl odkoupil od TJ Pankrác právo na start v 1. lize mužů. Po letech 2011-2013, kdy se u nás hrála 2. liga, v letech 2020-2023 to byla dorostenecká liga, se nyní budou na našem hřišti odehrávat utkání druhé nejvyšší soutěže.
Spolu s licencí na soutěž jsme také přivedli hráče, kteří v Řeporyjích a okolí bydlí a s nohejbalem u nás začínali. Postupem času se vypracovali a nastupovali v ligových soutěžích, ti nejúspěšnější i v Extralize. Nyní se vrací, aby řeporyjský nohejbal pozvedli na ještě vyšší úroveň, než má teď. Zejména pro mladé hráče může být motivací vidět v akci kvalitní a zkušené hráče, kteří se mohou stát jejich vzory. Jsme si vědomi, že zároveň se jedná o velký závazek, který bude vyžadovat hodně práce.
Za oddíl nohejbalu
Vojtěch Bartovský, vedoucí oddílu.
Letošní jarní brigáda byla oproti těm z předchozích let výrazně odlišná. Seznam plánovaných prací byl totiž výrazně dělší než obvykle. Po letech používání bylo nutné vyměnit celé oplocení kurtů, větší péči dostala také hrací plocha, okolní stromy a keře a také zázemí.
Vše začalo první březnovou sobotu, kdy bylo sundáno staré pletivo a na kurtech se rozeznělo vrčení brusných nástrojů, aby již oprýskané a rzí pokryté sloupy mohly být připraveny na nový nátěr. Ještě týž den jsme sloupy natřeli první vrstvou barvy a už po tomto kroku začal areál dostávat novější vzhled.
Druhé pokračování následovalo o týden později. Sloupy dostaly druhou vrstvu nátěru a úchyty pro připevnění nových sítí, které nahradily původní pletivo.
Při třetím pokračování jsme prořezali staré keře a dřeviny, aby nepřekážely instalaci nového oplocení a také nekazily vzhled areálu.
Na nejnáročnější část práce, oprava opěrné zdi, byla najata firma, která provedla zpezvění a betonáž. Následně jsme na novou podezdívku nainstalovali lavice, které budou sloužit jako střídačky na jednom z hřišť.
Dalším krokem bylo natažení vodících lan pro zavěšení sítí a samotná instalace sítí. Rázem byl areál jako vyměněný a vůbec to nevypadalo, že se na něm již 30 let hraje.
Drobných úprav, oprav a nátěru se dočkala také naše klubovna. Pod přilehlou pergolu zamířily další nové lavice a stoly, které nahradily staré, nevzhledné a poničené židle a stoly. Na podlahu jsme natáhli koberec z umělé trávy, který vylepšil vzhled, zjednodušil údržbu a jeho červená barva zapadla vedle antuky.
Nakonec došlo i na samotnou hrací plochu, kterou jsme vyčistili od kamenů a škváry, srovnali do roviny, naistalovali jsme drenážní trubky a dodali novou antuku, kterou jsme ještě zarovnali válcem.
Vedle momentálně vedoucího družstva Dorostenecké ligy skupiny "A" máme ve svých řadách i o něco mladší nohejbalové bojovníky. Tím nejnadanějším je momentálně Pavel Vrátný, který se pod vedením trenéra Vojty Bartovského zúčastnil Mistrovství České Republiky v kategorii starších žáků (12-15 let), v disciplíně jednotlivci.
V základní skupině na něj čekali 3 soupeři různých výkonnostních úrovní.
První zápas proti Budějovickému Richardu Semančíkovi byl výborný na první rozehrání v turnaji. Mírně slabší soupeř od začátku nestíhal Pavlovu tempu, zejména měl problém s příjmem kvalitního podání, a tak bylo brzy na ukazateli příznivé skóre. V podobném duchu se nesly oba dva sety. První zápas a hned výhra. To bylo příjemné zahájení.
Druhý duel sehrál proti kandidátovi na vítězství nejen skupiny ale celého turnaje Tobiáši Gregorovi z Karlových Varů. V tomto zápase byl favorit jasný, takže důležité bylo si vyzkoušet hrát proti silnějšímu soupeřit, sbírat postupně bod za bodem. Zápas nakonec dopadl podle papírových předpokladů, ale v obou setech podal Pavel velmi dobrý výkon a nedaroval soupeři nic zadarmo. Začátky obou setů byly bodově vyrovnané, ale soupeř pak ukázal svoji kvalitu a koncovky už patřili jemu.
V posledním zápasu ve skupině čekal našeho borce Vojtěch Prachař z Pekla nad Zdobnicí. Tento nejvyrovnanější zápas přinesl pěkné výměny, bojovný a napínavý nohejbal. Pavel se znovu mohl opřít o velmi dobré podání, kterým soupeři celou dobu zatápěl a připravil si tak cestu k vítězství.
Zisk čtyř bodů a postup do playoff ze druhého místa ve skupině byl nad očekávání dobrý výsledek.
Dalším soupeřem byl tedy papírově slabší (3. ze skupiny) Budějovický František Lhotka. Pavel začal zápas ve velkém stylu a hned od začátku nenechal nikoho na pochybách, že si chce dokráčet pro postup do osmifinále. Soupeř prakticky nenašel způsob, jak se ubránit podání a úspěšně zaútočit. V prvním setu povolil Pavel soupeři pouhé 3 míče. Plně koncentrovaný pak očekával, jak se bude vyvíjet druhý set, protože zvláště v singlu může být každý set úplně jiný. Tentokrát se tak ale nestalo a průběh druhého setu byl ještě jednoznačnější než setu prvního a Pavel si dovolil několik až exhibičních úderů. Zrodil se tak překvapivě snadný postup.
V osmifinále čekal na Řeporyjského hráče další těžký kalibr v podobě Českobrodského Jana Bálka, dalšího z favoritů turnaje. Velmi dobrým výkonem, dodržováním stanovené taktiky a využíváním soupeřových chyb dokázal Pavel dlouho držet se soupeřem krok. Ten byl ale v koncovce setu přeci jen lepší a zaslouženě zvítězil. Druhý set nezačal Pavel dobře a několika chybami soupeři pomohl k vedení. Na zmenšení náskoku soupeře už pak chyběly fyzické i psychické síly. Soupeř tak nabídnutou šancí nepohrdl a dovedl zápas k vítězství.
První účast na celorepublikovém turnaji skončila pro Pavla v osmifinále, ale rozhodně podal velmi dobrý výkon a stopku mu vystavil až pozdější vítěz. Konečné 9.-13. místo z 26 účastníků je výborným odrazovým můstkem pro další turnaje.
Letošní rok je po 4 letech a 3 sezonách v celostátní soutěži pro většinu hráčů posledním v dorostenecké kategorii, a proto si dali hráči cíl dostat se v soutěži co nejdále. Situace je pro to poměrně příznivá. Oproti předchozím rokům nastupují hráči zkušenější, vzrostla jejich herní kvalita a nepodstatná není ani souhra týmu, který, až na malé změny, vydržel po hromadě celou dobu.
Během dosud odehraných utkání nedělají hráči tolik zbytečných chyb, které je v minulosti stály cenné body do tabulky, z čehož pak vyplývala konečná umístění. První rok z toho bylo těsné 5. místo ve skupině "A" a souboj o umístění na 9.-11. místě. V tomto souboji celkem přesvědčivě naši zvítězili.
Druhou sezónu o pár bodů uniklo třetí místo a přijatelnější soupeř pro čtvrtfinále. Díky postupu ze 4. se jím stal vítěz skupiny "B" z Modřic, který byl nad naše síly a který si nakonec poradil se všemi překážkami a slavil vítězství v celé soutěži.
Velkou výhodou našeho týmu je vyrovnanost hráčů. Většina soupeřů má hru postavenou na jednom či dvou špičkových hráčích doplněných staršími žáky, kteří ne všichni na úroveň dorostenecké ligy mají. My sice žádného takového tahouna nemáme, ale disponujeme sedmi nadprůměrnými hráči. I z tohoto důvodu nám patří průběžné první místo v tabulce skupiny "A" a o vítězství ve skupině rozhodne vzájemný zápas se Stříbrem, v jehož dresu může nastoupit i Lukáš Tolar, který již pravidelně působí v mužské nejvyšší soutěži.
Vítězství ve skupině je důležité ze dvou důvodů. Z hlediska psychologie bude mít vítěz výhodu, i když v našem případě by mohlo jít o sezónu bez prohry a čtvrtfinále pak může být tvrdým vystřízlivěním. Každopádně tým na prvním místě bude mít papírově nejslabšího soupeře ze skupiny "B", která je tradičně herní úrovní o něco výš. Rádi bychom se dostali alespoň o kousek dál než loni, ale tento krok je ještě daleko před námi. Nyní se musíme soustředit na zbývající utkání základní části a pak teprve přijde na řadu playoff.